„Jsou to kacíři!“ zuří papež Inocenc III. Děsí ho pomyšlení, že se kataři vymykají kontrole církve. Ale však on s nimi zatočí… Nemůže přece připustit, aby se jejich hříšné myšlenky šířily po Evropě jako mor!

Jsou jako vřed, jehož se musí církev stůj co stůj zbavit. Kataři, nazýváni také jako Albigenští, totiž podkopávají ta nejzákladnější církevní dogmata. Hlásají, že Bůh je nekonečně dobrý a svět naopak špatný, protože ho stvořil sám Satan. Jejich víra také popírá prvotní hřích, rovnost Otce a Syna, křest, svátost oltářní a další základní pilíře římské církve, kterou považují za šelmu z Apokalypsy…Není divu, že se jich Svatý otec tolik bojí. Jenže co s nimi, když mocní feudálové na jihu Francie drží nad katary ochrannou ruku a nabízí jim přístřeší? Ať tak či onak, papež ví, že musí jednat!