Sedíte tak nízko nad silnicí, že se jí můžete dotknout. Z každého kilogramu váhy srší pocit svobody, kolem hlavy sviští vítr a vy se smějete. Protože slyšíte motor. Protože nad hlavou máte nebe, kolem krajinu a vzadu kufr, kam se vejde 60 piv. Protože tohle je hračka. Tohle je Kaipan.
Kdyby Michala Hradského člověk jenom poslouchal a vytrhával z kontextu souvislosti, občas by znejistěl, čím že se to vlastně živí. Mluví o dárcích orgánů, o střevech a vykuchání. „Tady je zrovna jeden kandidát,“ mrkne na mě majitel automobilky Kaipan, vlastně největší ryze české značky na osobní auta. „Říkáme to, přitom nás tady pracuje do deseti.“
Dělání radosti
Ročně vyrobí mezi 30 až 40 vozy. Všechno to jsou roadstery s orgány z jiných aut. Dělají to tak u Caterhamu, Morganu, Wiesmanna, tak proč by to nemohli dělat u Kaipana. Je to pár let zpátky, co se stěhovali z Prahy z jedné kůlny a našli zázemí…