Vysoký anglický král s přísným pohledem předstupuje před vyděšené obyvatele porobeného města. Vzápětí je však uklidní smířlivým hlasem: „Nemusíte mít strach. Dám vám prince narozeného ve Walesu, který nepromluví ani slovo anglicky.“ O několik týdnů později vystoupá na cimbuří zdejšího hradu a ukáže Velšanům svého čerstvě narozeného synka. Panovník nelhal. Nemluvně jim v jazyce okupantů opravdu nic neřekne.
Oklamaní poddaní se kupodivu na Eduarda I. (1239–1307) nerozhněvají a naopak ocení monarchův smysl pro humor. Od té doby používají všichni následníci anglického trůnu titul „prince z Walesu“. Ačkoli se tato v Británii oblíbená historka pravděpodobně nezakládá na reálné události, poměrně autenticky vystihuje Eduardův charakter. Nejrůznějších úskoků a lstí se král středověké Anglie za svůj život dopustí hned několikrát. Prosluje coby vynikající bojovník, nadšený stavitel, zbožný křesťan…