Císař Karel IV. obrací list popsaného papíru. S novinkou pocházející z daleké Číny se setkává v Itálii. „Kdyby se výroba listů rozšířila i u nás, vzdělání by nebylo výsadou jenom některých vrstev,“ přemítá. Ta představa se mu líbí. Jenže tuší, že k ní povede ještě velmi dlouhá cesta.
Čínský vládní úředník Cchaj Lun (†114 n. l.) někdy kolem roku 105 n. l. rozmělní odřezky bambusu a jiných rostlin a v kádi je pečlivě povaří na kaši. Jednotlivá vlákna se tímto procesem dokonale oddělí od sebe. Když potom Cchaj Lun vloží do kádě hustou síť zhotovenou z bambusu a vytáhne ji zpět, zůstane na ní tenoučká vrstva kašovité hmoty. Jakmile z ní odteče nadbytečná voda, úředník opatrně oddělí list od sítě. Odloží ho stranou, aby se mohl na slunci usušit. Jeho vynález, na který je možné psát znaky a zachycovat tak myšlenky, vzbudí na císařském dvoře obrovský rozruch. Cchaj Lun za něj získá povýšení…