Vídeňský hřbitov Sankt Marx je ztichlý a takřka liduprázdný. Jen hrobníka, který právě ukládá do vyhloubené jámy čísi mrtvé tělo, je zde možné spatřit. Ostatky přitom patří Mozartovi, jednomu z největších hudebníků všech dob. Proč se jeho pohřeb odehraje za tak podivných okolností a bez jediného svědka? Tělo slavného skladatele předtím navíc dva dny leží v márnici. Naznačuje to snad, že byl Mozart otráven, jak si někteří myslí?
Na lavičce ve vídeňském Prateru sedí vyhublý a lehce se třesoucí rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791). Tváře má křídově bílé, rty nezdravě fialové a blankytně modré oči, z nichž v minulosti vyzařovala nesmírná energie, nepřítomně vyhaslé. V posledních dnech je mu nevýslovně zle. Sužují ho vysoké horečky, závratě a nesnesitelné bolesti žaludku, které provází časté zvracení. Aby pořád neležel doma a nemyslel jen na to nejhorší, vezme ho…