„Vybírejme daně. Dá-li každý obyvatel desetinu své úrody, nepoškodí ho to a chudým tím pomůže,“ vybídne jeden z biskupů své souvěrce na církevním sněmu ve francouzském Tours roku 567. Muži vážně pokývají hlavami, nápad se jim líbí. Jako malý červíček v nich ale začne hlodat myšlenka, jak získat alespoň část vybraných daní pro sebe…
Myšlenka vybírat daně z výnosů na pomoc chudým se ujímá. Roku 585 se schází další synoda (církevní sněm – pozn. red.), tentokrát v Mâconu (na východě dnešní Francie asi 60 kilometrů severně od Lyonu). „Všichni křesťané mají za povinnost odevzdávat církvi desetinu ze své úrody nebo chovu zvířat,“ usnesou se zde zúčastnění biskupové. Nové nařízení dostává formu zákona. Za vesnicemi či městy postupně vznikají desátkové stodoly, kam putuje obilí, ovoce nebo zelenina. Součástí daní se ale stávají také ovce, kozy a krávy. Církevní hodnostáři si řeknou o svůj díl…