To je divný svět… Rusové neznají svá ruská vejce, Španělé zase ptáčky. V Boloni se nevaří boloňské špagety a Tataři si nevršili syrové maso na topinky, ale přikládali je jako náplast na poraněná místa koním. Jak říkáme – divný svět…
Gastronomičtí fandové a zapálení kuchaři dlouho pátrali, kde se vlastně vzaly názvy některých jídel, která evidentně se zeměpisným přívlastkem vzniku většinou nemají nic společného. Je opravdu salám uherský, zelí čínské, med turecký, pomazánka budapešťská, omáčka tatarská nebo worcesterská? EPOCHA zapátrá v historii gastronomie a seznámí vás s historií několika gastronomických specialit.
Jak se do Čech dostaly španělské ptáčky?
Za všechno může dcera císaře Karla V. (1500–1558) Marie Španělská (1528–1603). Má 16 dětí včetně Rudolfa II. (1552–1612) a k jejím nepříjemným vlastnostem patří mizivá míra tolerance a snášenlivosti. Když se po manželově smrti…