V měděné vaně sedí spoře oděný padesátiletý muž. Přes její okraje má položenou dřevěnou desku a horlivě si zapisuje jména politických odpůrců, jak mu je diktuje vedle stojící mladá Charlotta Cordayová. „Všichni brzy skončí pod gilotinou!“ říká muž, když v tu chvíli dívka zpod šatů vytáhne nůž a vrazí mu jeho ostří do hrudníku. Právě zabila jednoho z nejkrutějších mužů Velké francouzské revoluce, Jean-Paula Marata.
Atentát na jednoho z předních vůdců jakobínské diktatury, Jean-Paula Marata (1743–1793), byl pro francouzskou republiku šok! Stalo se tak 13. července 1793, když si zrovna ve vaně léčil rozsáhlou kožní chorobu, kvůli které posledních pár týdnů už ani nevycházel z domu. Motiv vraždy byl ovšem jasný. Po pádu monarchie a popravě francouzského krále se ze země stala republika, v níž o moc bojovaly politické strany umírněných girondistů s radikálními jakobíny a kordeliéry…