S děkovnou modlitbou Alláhovi na rtech vchází Saladin branou do dobytého Jeruzaléma. Všude kolem sebe spatřuje vyčerpané starce, plačící ženy a kolem jejich pasů vyděšené děti. Bojí se o své životy. „Když vaši předci kdysi dobyli toto město, bez ohledu na cokoliv mučili a upalovali jeho obyvatele,“ sděluje pevným hlasem vystrašeným lidem. Pak seskočí z koně a praví: „Odejděte z města. Nic se vám nestane.“

Přeživší křesťané skutečně odejdou bez újmy a Svaté město, jak je Jeruzalému přezdíváno, se po 88 letech opět ocitne v držení muslimů. Jeho dobytí je vrcholem vojenské kampaně kurdského sultána Saladina (1138–1193), který prosluje nejenom jako hrdinný velitel, ale též coby mimořádně velkorysý muž. Jako velký válečník se samozřejmě podílí na mnoha masakrech, nicméně historik Geoffrey Hindley (*1935) v souvislosti se sultánovou povahou připomíná: „Saladin nezpochybňoval spravedlnost