„Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem!“ Tato věta díky slavné povídce Jana Drdy a ještě slavnějšímu filmu Jiřího Krejčíka rezonuje v hlavách několika poválečných českých generací. Málokdo však ví, že příběh udaných a popravených gymnazistů není jen literární nebo filmovou fikcí…
Je začátek května 1942. V sextě A příbramského gymnázia se rodí příběh s tragickým koncem. Student Antonín Stočes (1925–1942) si připravuje referát do hodiny literatury a inspiraci hledá v časopise Světový zdroj zábavy a poučení. Mezi reprodukcemi obrazů náhle spatří portrét Adolfa Hitlera (1889–1945). „To sem nepatří!“ S těmito slovy ho vytrhne, zmačká a hodí do koše. Za několik týdnů skončí životy Antonína Stočese, jeho otce Vojtěcha (1884–1942) i ředitele gymnázia Josefa Lukeše (1893–1942) na táborském popravišti.