Páry se vznášejí na parketu v rytmu valčíku. Nový tanec uchvátil cara, krále i diplomaty. Aspoň v tomhle se shodnou. „Kongres tančí, ale nepostupuje,“ povzdechne si stařičký kníže de Ligne. Urputněji než o budoucnost Evropy se ve Vídni bojuje o přízeň dam.
„Tančit, to jediné slušně umí,“ poznamená jedovatě kníže Klemens Metternich (1773–1859), hlavní organizátor Vídeňského kongresu, na adresu ruského cara. Ten chlap mu leží v žaludku. Co jen to dalo práce sezvat do Vídně zástupce mocností k jednání o uspořádání Evropy po napoleonských válkách. K „dělení kořisti“, jak trefně poznamenala Metternichova pravá ruka, tajemník kongresu Friedrich Gentz (1764–1832). Korunované hlavy a diplomaté se tu však v zákulisních zápasech nepřetahují jen o území na evropské mapě, ale vedou líté boje i v dámských budoárech, jako právě Metternich s carem Alexandrem I. (1777–1825). Celá Vídeň si má o čem…