Na rozestlané posteli leží dvě zpocená oddychující těla. Jedno patří Rafaelovi Santimu a to druhé jeho milence Margaritě. „Není mi nějak dobře,“ stěžuje si slavný renesanční malíř a začíná se oblékat. „Celý jako bych hořel,“ dodá a pak se zvedne k odchodu. Když o několik minut později dorazí domů, ulehne do postele a už nikdy z ní nevstane. Umírá v pouhých 37 letech. Ale na co vlastně? Skutečně v tom sehrál roli vášnivý sex?

 Malířské práce na výzdobě první lodžie vily Farnesiny v centru Říma v posledních dnech značně váznou. „Může za to ženština,“ uvědomuje si moc dobře bohatý bankéř Agostino Chigi (1466–1520) v čem je problém. Rafael Santi (1483–1520), u něhož si fresky Psyché a Galatea objedná, se totiž místo práci věnuje úplně jiným věcem. „Rafael byl velký ctitel a milovník žen, kterým neustále věnoval své služby; oddával se bez ustání tělesným radovánkám a přátelé ho v tom