„Bolí mne celé tělo,“ zoufá si skladatel Wolfgang Amadeus Mozart na přelomu listopadu a prosince 1791. Už desátý den leží na lůžku a trpí příšernými bolestmi. Celé tělo má oteklé a okolím se šíří zápach, který od pobytu u jeho postele odrazuje i ty nejbližší. A navzdory snaze lékařů se jeho stav nelepší.
Když se rakouský hudebník Leopold Mozart (1719–1787) věnuje v roce 1757 výuce své šestileté dcerky, kterou nutí hrát na klavír, neunikne mu, že sotva tříletý synek Wolfgang Amadeus (1756–1791) také projevuje hudební talent. Nezaváhá a i jeho zapojuje do hodin. A malý Mozart je šikovný. Je mu pouhých šest let, když sotva dosáhne na pedály klavíru, ale přitom nástroj už bravurně ovládá. Kromě toho si ale přibere i hru na housle a dokonce zkouší tvořit první skladby. Jeho otec chápe, že tentokrát má před sebou skutečně zázračné dítě a hodlá toho jaksepatří využít. Bere synka na vídeňský…