Hrdí, nebojácní, připravení bojovat za České království. Takoví jsou Chodové, kteří střeží jeho západní hranici podél Českého lesa. Králové to dobře vědí a jejich věrných služeb si nad jiné cení. Jan Lucemburský, ač v Čechách cizinec, není výjimkou.
Jan Lucemburský (1296–1346) roku 1325 vydává listinu, v níž Chodům potvrzuje jejich práva a privilegia. Mohou mít vlastní soud, který bude napříště zasedat v Domažlicích na Chodském hradě, smějí vykonávat řemesla, dávat děti do učení, jsou osvobozeni od placení cel a mýt v celé zemi nebo mohou volně používat pohraniční les jak k lovu, tak k těžbě dřeva. V roce 1592 město Domažlice zachvacuje velký požár. Vážně poškozena jím je i budova zdejšího hradu. Jako by to byla předzvěst nadcházejících krušných časů. Po porážce stavovského povstání v roce 1620 se totiž začíná nad Chody smrákat. Králové se k nim otočili zády, nová vrchnost odmítá jejich…