Bublina si během svého pobytu v Evropě zmítané druhou světovou válkou na něco vzpomněl. Němci kromě nejrůznějších uměleckých děl ukradli i Jantarovou komnatu. O co vlastně jde?
Jantarovou komnatu od roku 1945, kdy válka skončila, nikdo neviděl. Nebo o tom alespoň nikdo nemá pádné důkazy. Různých teorií, kde by se mohla ukrývat, je jako hub po dešti. Bublina se vydává do doby, kdy byla komnata zhotovena, aby si ji mohl pořádně prohlédnout. Na svém kouzelném telefonu vytáčí čísla 1716 a do sluchátka zřetelně říká Berlínský zámek.
První zastávka v Berlíně
V tu ránu se Bublina ocitá v zámecké ložnici, rovnou v měkoučkých peřinách. „To je ale poleženíčko, hned bych si dal dvacet. Ale musím rychle pryč, než mě tu někdo načapá!“ Inspektor míří ke dveřím, pomalu je otevírá, ale honem je zas zavře. Po chodbě jde totiž sám pruský král Fridrich Vilém I. (1688–1740). A má návštěvu, vedle něho…