Jednou z nejdůležitějších stránek egyptského náboženství je víra v posmrtný život. Hrobky jsou napěchované poklady, nábytkem i jídlem, protože Egypťané věří, že zesnulí to budou v příštím životě potřebovat. Jen díky tomu o nich víme poměrně dost.
Stačí připomenout největší archeologický nález 20. století, objevení neporušené hrobky faraona Tutanchamona (vládl přibližně 1333–1323 př. n. l.) britských egyptologem Howardem Carterem (1874–1939) v roce 1922. Jeho mumie se zlatou maskou v sarkofágu a desítky cenných uměleckých předmětů nám dávají poměrně ucelený obrázek o životě faraonů i o mumifikaci těl. Hrobka je plná zlata, vzácného kamene jaspisu, polodrahokamů lapis lazuli a modrozeleného tyrkysu. Jsou tu alabastrové vázy ve tvaru lotosu a poupat, olejové lampy, mnoho jemně tepaných a zdobených truhel, tisíce zlatých růžiček vyšitých do oblečení, nosítka s hlavou lva, krávy, hrocha a…