Nenávist panuje mezi ruskými knížaty na počátku 13. století. Vzájemně si podrážejí nohy, jak můžou. Jejich šarvátky s uspokojením pozorují mongolští zvědové. „Každý Rus má rozmíšky s Rusem ze sousedství,“ vzkazují na Dálný východ. Tam se v roce 1235 proto dává do pohybu obrovská síla…
„Skvostný chán,“ tak příbuzní přezdívají Bátúovi (asi 1207–1255), vnukovi samotného Čingischána (asi 1162–1227). Přívlastek se k obávanému dobyvateli zrovna dvakrát nehodí, a přesně proto se mu jej dostává. Je to výsměch. O Bátúově otci Džočim (1180–1227) se po celém mongolském impériu šeptá, že je levobočkem, a stín nelegitimního dědice ulpívá i na Bátúovi. Snad proto chová ke svým příbuzným nedůvěru a v podstatě vezme za vděk, když je vyslán západním směrem, aby vojensky rozšířil mongolská území…