Bývá nám z toho smutno a nezřídka máme i pocity méněcennosti. Jsem neoblíbená, týráme se v duchu. Neumím se kamarádit.
Takové myšlenky odhoďte, podstata věci je obvykle někde jinde. Až na povahy vyhraněně extrovertní, které povídáním stráví víc času svého života než čímkoli jiným, přicházíme všechny postupem času o kamarádky. Jejich řady se tenčí, zůstávají jen ty nejbližší, s nimiž se často známe už od školky. Je vývoj přirozený a vede k němu především vyzrávání osobnosti.
Děti to mají snadné
I plaché povahy si kamarády najdou, v dětství jsme tak výrazně orientováni na vytváření vztahů, že vznikají velmi přirozeně a bez zábran. Vznikají i zanikají, lehkost, s jakou se děti skamarádí, umožňuje oťukat si různé možnosti a zjistit, s kým je jim dobře a s kým si nejlépe rozumí. Rozhodují povahové rysy. Hodnotový žebříček, který přijmeme v pozdějším vývoji psychiky, zatím nemívá velký…