Policejní špiclové se příliš nenadřou. Stačí, když zajdou do některé z pražských hospod, objednají si pivo a tiše poslouchají hovor u vedlejších stolů. Přítomní studenti se totiž zcela bez zábran baví o povstání, které má v české metropoli brzy vypuknout.
„Bez děl je národní garda pouhá hračka. Bolí nás srdce, když na Prahu pohlédneme. Tolik zbytečných zvonů, dva tři na jedné věži, a žádná děla! Děla jsou nejlepším potvrzením ústavy demokratické. Děla jsou první paragraf každé konstituce!“ povzdechne si v létě 1848 v tisku Karel Sabina (1813–1877). Bohužel, to je tak jediné, co může udělat. Praha má tehdy za sebou neklidný týden s velmi hořkým koncem. Povstání proti Habsburkům, které 12. června rozpoutali studenti a radikální demokraté, krvavě potlačil velící generál v Čechách Alfred Windischgrätz (1787–1862). Jeho muži na rozdíl od vzbouřených Pražanů děla měli a neváhali je použít…