Usměvavá, klidná a mile upovídaná. Tak fanoušci vnímají na první pohled nenápadnou herečku Veroniku Freimanovou. Půvabnou a talentovanou ženu, která si s muži prožila své.
Díky genům si mohla zvolit, zda se dá na umění jako táta, operní režisér Přemysl Freiman (1921–1984), nebo po vzoru maminky Mileny zamíří do státní správy. Vypadalo to spíš na první variantu. Vždyť malá Veronika netoužila po ničem jiném než po kariéře baletky. „Myslím, že jsem k tomu neměla žádné předpoklady,“ přiznala férově. A hlavně, ukázalo se, že trpí růstovou vadou, takže na sólo v Labutím
jezeře mohla jednou provždy zapomenout.
Tak jdi na večerní a pak přestup
Naštěstí byla po ruce druhá, tzv. herecká varianta. Odmalička se pravidelně objevovala na televizní obrazovce. Takže konzervatoř? Kdepak. On se objevil problém. Milovaný táta se znelíbil vrchnosti a zařídil tím dceři cosi, čemu se za našich mladých let…