Pandemie byly tichými architekty dějin: měnily ekonomiky, lámaly politické režimy a přetvářely sociální struktury. Infekční tlaky rozhodovaly, kdo přežije dětství, jaké genetické adaptace se prosadí a jak bude vypadat lidská populace po další generace. Stopy dávných epidemií tak dodnes neseme v našem imunitním systému – jako kroniku přežití, která vypráví příběh civilizace formované nejen válkami a vynálezy, ale i mikroby.
Existuje jediné slovo, které se prolíná historií pandemií. Jedná se o slovo morová rána, odvozené z řeckého slova plaga (úder nebo rána). Ačkoliv je jako mor chápáno onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis, jako obecný termín je využíváno i k označení jakéhokoliv epidemického onemocnění způsobujícího vysokou úmrtnost, případně jako metafora pro jakékoliv náhlé vypuknutí ničivého zla nebo utrpení.