Anglickou metropoli obklopují mohutné hordy dánských Vikingů. „Vyžeňte ty prašivé psy!“ burcuje anglosaské vojáky král Edmund II. Železoboký. Sám má ale nahnáno. Ani ve snu by ho nenapadlo, že se severští válečníci probojují až k hradbám Londýna.
Platí za kruté a obávané nájezdníky, kteří za sebou zanechávají jen spoušť a smrt. Vždyť o jejich hrůzných činech si v raném středověku šeptá celá Evropa. „Jako bodající sršňové se rozlétli po celé zemi, řádili jako zuřiví vlci, drancující, trhající a zabíjející nejenom ovce a voly, ale i kněží a jáhny a taktéž sbory mnichů a jeptišek,“ přibližuje běsnění výbojných Seveřanů anglický kronikář Šimon z Durhamu (†asi 1130). Opravdu ale byli Vikingové jen krvežíznivými zabijáky, jak je popisují dobové prameny? Anebo jim historie křivdí?