Moderní architektura se často vrací ke svým vzorům první poloviny 20. století. Také vila v Algarve volností půdorysného uspořádání a otevřenou fasádou připomíná své slavné předválečné vzory.
Citlivě vyvážená architektura, včleněná do svažitého pozemku, vytváří iluzi levitujícího domu. Horní patro v podobě mohutné konzoly vyčnívá ze svahu, boční a čelní pohled působí velmi impozantně. Pohled zezadu představuje stavbu jako bílou horizontálu citlivě zakomponovanou do krajiny. Systém podpor nese konzolovitě předsazené střechy, skleněné stěny nezávislé na podporách tvoří kontinuální transparentní plášť. Bohaté využití skla dále rozvíjí představu plovoucího domu, plně využívajícího panoramatických výhledů. Architektonický koncept vychází z elegance Bauhausu, předně svými otevřenými obývacími prostory a možností užívat si vnitřek i venek bez hranic.