„Pořád se o něco doprošovat,“ posteskne si Petr Vok z Rožmberka, když mu zase jednou docházejí peníze. Bude muset psát bratrovi a potom napjatě čekat, jestli mu milostivě nějaké finance poskytne. Samozřejmě že se to neobejde bez výčitek.
Poslední mužský potomek z rodu Rožmberků, Petr Vok (1539–1611), zůstává ve stínu svého staršího bratra Viléma z Rožmberka (1535–1592). Miluje život a všechny jeho radovánky. Věčně má prázdnou kapsu, ale to mu nebrání, aby vesele rozhazoval.