Obdobné biologické hodiny, jaké u lidí a zvířat řídí například rytmus spánku a bdění, můžeme pozorovat též u slunečnic. Přes den se otáčejí za zdrojem slunečního světla, přes noc je pak vnitřní časomíra přiměje otočit se znovu ze západu na východ a počkat na další svítání.

Co se děje na poli osetém slunečnicí roční (Helianthus annuus)? Listy a poupata se den co den otáčejí za slunečním světlem. Ráno jsou natočeny k východu a pak přibližně kopírují pohyb slunce po obloze, až večer míří téměř k západu. Přes noc se pak zase přetočí zpátky, aby byly připravené, až slunce znovu vyjde.

Pohybem k rychlejšímu růstu!
Vzniká však mylná představa, že se otáčejí květenství těchto rostlin. Pravda však je, že tento pohyb vykonávají pouze mladá, nerozvinutá květenství – tedy poupata a listy. Díky tomuto mechanismu zachytí plochy jednotlivých listů více světla, což je důležité kvůli fotosyntéze.