„Uděluji ti české země v léno,“ skloní se milostivě římský král Jindřich II. k českému knížeti Vladivojovi. Donedávna bezvýznamný muž se dme pýchou. Konečně není jenom něčí loutkou. Je si sám sebou jistý a svoje nově nabyté sebevědomí zapije plným pohárem vína.
„Panoval samovládně jako zlostný králík,“ líčí saský kronikář Dětmar z Merseburku (975–1018) Přemyslovce Boleslava III. Ryšavého (kolem r. 965–1037), který roku 999 usedl na český knížecí trůn. Během tříleté vlády proti sobě stihne poštvat každého v zemi a lidé proti němu v létě roku 1002 povstanou. Kníže prchá do Bavorska k vévodovi Jindřichovi ze Schweinfurtu (asi 970–1017), který ho ovšem místo poskytnutí ochrany strčí do vězení. Azyl tu totiž dříve našli Boleslavovi mladší bratři Jaromír (†1035) a Oldřich (†1034), se kterými se Ryšavec před časem vypořádal po svém. Jaromíra nechal vykastrovat, Oldřicha se pokusil zavraždit v…