Od chvíle, kdy Miroslav Horníček seznámil Jiřího Suchého s Jiřím Šlitrem, se tahle nově utvořená dvojice stala pojmem. Zrodilo se divadlo Semafor a do éteru vylétaly stále nové a nové hity. Pramínek vlasů, Babeta, Co jsem měl dnes k obědu, Malé kotě, Tereza…
Jenže to netrvalo dlouho. Jiří Šlitr 26. prosince 1969 zemřel. Pár příštích let se Jiřímu Suchému nedařilo a často uvažoval o tom, že by divadelní kariéru úplně zabalil. Ještě to netušil, ale v té době už do Semaforu docházela nenápadná dívka, které bylo předurčeno stát se Šlitrovou nástupkyní. Jitka Molavcová coby vítězka celostátní pěvecké soutěže Talent 1970 získala v Semaforu angažmá a zpočátku se tak trochu ukrývala v obvyklém houští semaforských zpívajících krásek, z něhož vyčnívala jen bravurní interpretací francouzských šansonů v originále.