„Lidé z Orientu jsou notoričtí lháři, odporní pochlebovači, letargičtí a podezřívaví intrikáři. Zkrátka ve všem odporují bystrosti, přímočarosti a vznešenosti anglosaské rasy,“ vyjádří se hrubě hrabě Evelyn Baring, generální konzul Egypta pozdního 19. století. Celá Evropa souhlasně přikyvuje.
Hrabě Evelyn Baring (1841–1917) takto nekompromisně shrne evropský názor na Araby, který se od středověku příliš nezměnil. Arabové jsou nejdříve ďábelští bezvěrci, aby se v osvícenství stali primitivními barbary. Nastupující romantismus ale začne mít po krk chladného rozumu. Poskytuje ostatně jen pramálo umělecké inspirace. Orient je tak poprvé vzat na milost. Stane se pro romantické umělce omamnou múzou, zakázaným ovocem i ztělesněním smyslnosti exotické Šeherezády.
Vysvlečená inspirace
Orient je stále cizím a nepochopitelným světem obleženým zapřisáhlými nepřáteli, který se rozkládá na horkých…