Pietro se opatrně rozhlédne, jestli není v dohledu vojenská hlídka. Pak začne rýt do zdi honosného milánského domu nápis VIVA VERDI. Neoslavuje tím však slovutného italského hudebního skladatele, ale je to tajné heslo, jímž Italové vyjadřují touhu po svobodě své země.

VIVA VERDI se totiž dá číst i jinak, nejen jako Ať žije Verdi“. Pro Italy to tehdy znamená i Viva Vittorio Emanuele Re D´Italia“, tedy Ať žije Viktor Emanuel, italský král“. V roce 1859 jím však ještě není, působí jen jako panovník Sardinsko-piemontského království na severu dnešní Itálie s hlavním městem Turínem. Říká se mu „Král kavalír“, dost kulantně vzhledem k jeho nevybíravým sexuálním eskapádám. Zbožňuje uniformy, takže jeho dráha je předurčena. Diplomatické šarády nechává na mazaném hraběti Camillu Cavourovi (1810–1861), svém předsedovi vlády, jenž připravuje půdu pro to, aby se z Viktora Emanuela II.