- Co tě nezabije, to tě posílí
Je jedním z paradoxů života Stephena Hawkinga (1942–2018), že nevyléčitelná choroba ho v jistém smyslu proslaví. Stephenovi je 21 let a užívá si plnými doušky studentského života v Cambridge, když ho lékaři šokují oznámením, že mu zbývají dva roky života. Trpí vzácnou formou ALS (Amyotrofická laterální skleróza), motorickou neuronovou poruchou. Navzdory počátečním depresím ale Hawking nerezignuje na život ani vědeckou kariéru, i když přijde o schopnost chodit, mluvit a postarat se o sebe. Sám svému onemocnění údajně vděčí za to, že mu umožní plně se ponořit do světa myšlenek a trénovat mozek složitými abstraktními výpočty. Bez tužky, bez papíru, jen pomocí vlastní představivosti. „Smrti se nebojím, ale umřít nespěchám,“ řekne jednou Hawking. „Je toho ještě tolik, co chci předtím udělat.“
- Průměrný žák vyroste v génia
Žádný z učitelů by si neodvážil hádat…