Jsou krásné svým zbarvením, ale jsou prudce jedovaté. Výrazné barvy přímo vybízejí k pohlazení, mají však naprosto opačné poselství. Jed pralesniček je užíván místními indiány, kteří toxickou látkou potírají hroty svých šípů. Pralesničky neboli „šípové žáby“ jsou ale také jedním z nejčastěji chovaných druhů žab.

Čeleď pralesničkovití (Dendrobatidae) zahrnuje druhy pestře zbarvených žab, které se vyskytují v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky – např. Kostarika, Panama, Kolumbie, Brazílie, Nikaragua a Bolívie.
Špičky prstů předních nohou mají pokryty polštářky, které jim slouží jako přísavky, takže kromě země je jejich výskyt možný i v korunách stromů – proto se jim často říká stromové žáby.
A stejně jako muchomůrka červená (
Amanita muscaria) upozorňuje na svou toxicitu výraznou barvou kloboučku, tak i pralesničky na první pohled signalizují výstražným zabarvením, že jsou