Říká se, že čas dokáže být nemilosrdný. Je neúprosný, nevyzpytatelný a nikdy nejde vrátit zpět. Kdyby to totiž šlo, určitě by to paní Žofie udělala. V kalendáři by vracela listy, až by se zastavila na 6. říjnu 2020. Kdyby to šlo, snažila by se zabránit tomu, aby ten den její manžel odešel z domu, nebo dokonce i z místnosti. Paní Žofie by už totiž věděla, že jinak ho vidí naposledy.
Je úterý 6. října a manželé se těší, jak si užijí další důchodový den. A není divu. V třinecké části Tyra mají domek se zahradou, a navíc jsou oba stále čiperní. I přesto, že pan Stanislav před rokem oslavil kulatou sedmdesátku, je nadšený turista a spolu s manželkou prochodili snad už všechny hory v kraji. Však má také co dohánět. Dlouhá léta seděl celé dny za volantem autobusu a okolní krajina mu jen ubíhala před očima.
Poslední slova
Je ráno a paní Žofie dělá obvyklý ranní úklid – stejně jako každý den…