Vánoční bohoslužby roku 1000 se zřejmě ve Stoličném Bělehradě nesou ve znamení velké slávy. Uherský kníže Štěpán I. je během nich korunován králem – se souhlasem papeže i římského císaře. Ve stejné době právě Ota III. pokládá diadém také na hlavu polského vladaře Boleslava Chrabrého. K jeho oficiální královské korunovaci ovšem dojde až v roce 1025. A co Češi?
Nelze pochybovat, že by čeští vladaři v průběhu 11. století po královském titulu rovněž netoužili. Ostatně přemyslovský rod si s dynastiemi, vládnoucími v okolních státech střední Evropy, v ničem nezadá. Jenže stále nic. Když kníže Spytihněv II. (1031–1061) v roce 1060 získává od papeže právo nosit biskupskou mitru, spekuluje se, že jde o náhradu za neudělený královský titul. Biskupská mitra sice možná lahodí Spytihněvovu sebevědomí, ale s jejím ziskem je spojena i povinnost odvádět do Říma 100 hřiven stříbra ročně. Vše se změní až…