Dokonalá kanalizace, splachovací záchody, velké bazény či vytápěná podlaha nejsou výdobytkem moderní doby, jak by se mohlo zdát. Všechny tyto vymoženosti bylo možné používat již v jednom z nejstarších měst světa, v pákistánském Mohendžodaru. Proč bylo vzkvétající město náhle opuštěno? A co ho ohrožuje dnes?
Asi před 4500 lety, tedy v období mezi roky 2600 až 1900 př. n. l., vzkvétala v povodí řeky Indu kultura, která svojí vyspělostí s přehledem zastínila Egypt i Mezopotámii. Dnes ji označujeme jako harappskou podle města Harappa, jehož pozůstatky byly nalezeny v polovině 50. let 19. století, když byla v oblasti budována železnice z pákistánského Láhauru do Karáčí.
Nečekaný objev u „návrší mrtvých“
Rozsáhlejší archeologický výzkum v povodí řeky Indus pak odstartoval až roku 1921 britský archeolog John Marshall. Jeho tým zanedlouho objevil pozůstatky rozlehlého starověkého města…