Byla jsem hrozně mladá, ale na svůj věk vyspělá. Rodiče mě už od dětství vedli k samostatnosti, a tak jsem si už v patnácti dokázala prosadit své.
Díky mamince, která mi vyprávěla spoustu zajímavostí a příběhů ze života, jsem získala dostatečný přehled a nikdy jsem neměla problém zapadnout.
S partou kamarádů jsme v té době chodili do naší oblíbené restaurace. Trávili jsme tam každou volnou chvíli. Znali jsme všechny, proto jsem si hned všimla, že je mezi námi někdo nový. Seděl u stolu hned u okna, spolu s kamarádem.
Večer plynul, odhodlávala jsem se asi dvě hodiny, než jsem konečně něco podnikla. Pozvala jsem ho na panáka a on se nezdráhal kolo otočit. Povídali jsme si celou noc…