„Vypleňte to město!“ právě tak zní první rozkaz nového císaře. Je jím Marcus Aurelius Marius, který se roku 269 stává panovníkem galského císařství. V čele čerstvě vzniklého státu, který se odtrhl od Říma, se neudrží dlouho. Je pravda, že šlo o někdejšího kováře, jenž byl hned první den své vlády zabit mečem vlastní výroby? 

 Řím je na kolenou a jeho obyvatelé v šoku. „Taková pohana,“ je možné zaslechnout v ulicích. Na jaře roku 260 n. l. totiž císař Valerianus (asi 199–264) prohrál v bitvě u Edessy v dnešním Turecku a jako první římský panovník v dějinách byl během střetnutí zajat. Perský král Šápúr I. (asi 205–272) ho navíc od té doby používá jako stupátko. Když se zpráva dostane až do Věčného města, způsobí zemětřesení. Moci se sice rychle chopí císařův schopný syn Gallienus (218–268), ani on ale nedokáže situaci zklidnit a dostat pod kontrolu. Valná část provincií v čele s Galií