Toho podzimního večera bylo na ulicích nevlídně. Pršelo a studené kapky deště rozháněl nepříjemný vítr. A mně bylo nevlídně i na srdci, protože jsem se právě rozešla s Lubošem.
Poznala jsem jiného muže a zamilovala se do něj. Vyměnila jsem tříletý vztah s rozumným a vyrovnaným mužem za bláznivou citovou houpačku s někým daleko méně spolehlivým.
Sama jsem o tom Lubošovi řekla a ten mi odpustil a dal mi ještě čas na rozmyšlenou. „Vždycky tě budu mít rád,“ řekl mi, když jsme se loučili. „Prožili jsme spolu hrozně moc krásných věcí a já je v sobě budu nosit navždy. Kdykoliv si to rozmyslíš, kdykoliv se zklameš nebo nebudeš vědět, jak dál, jsem tady pro tebe.“
Jeho slovům jsem mohla věřit, já si však v té chvíli nepřipouštěla, že by moje láska k jinému muži mohla mít příliš krátké trvání nebo špatný konec…