Občas tomu osud chce, že hustota mezihvězdných mračen překročí mez, po níž začne svou vlastní gravitací kolabovat. Tak vzniká zárodek hvězdy, ve které dříve nebo později dojde k zahájení termonukleární reakce, při níž se vodík přeměňuje na helium. To už je hvězda dospělá, a může tak začít zářit do širokého okolí.
Už pouhých za pár desítek milionů let poté, co se vesmír začal rozpínat do prostoru, jej prozářily první hvězdy. Z astronomických pozorování vyplývá, že kosmický úsvit nastal zhruba 250 až 350 milionů roků po vzniku vesmíru. „Galaxie, které nyní studujeme, měly v době jejich utváření dostatečnou svítivost na to, aby byly v budoucnu pozorovatelné pomocí vesmírného teleskopu JWST,“ tvrdí astronom z univerzity v Cambridgi Nicolas Laporte.
Už tehdy tedy došlo v nitru nahromaděné hmoty ke spuštění termojaderné reakce a hvězdy začaly měnit vodík na helium. V tom spočívá činnost každé…