Ach, ne. Chci, aby viděli, co udělali Jackovi,“ tvrdošíjně odmítá ponuky k tomu, aby se převlékla. Její růžový kostýmek je zbrocený krví a ona chce tento obraz zapsat do kolektivní paměti amerického lidu, aby nikdy nezapomněl. Stejně jako ona nikdy nezapomene na ty chvíle hrůzy, které jí přinese 22. listopad roku 1963.

Čtyři dny poté, co dá na Arlingtonském národním hřbitově poslední sbohem svému manželovi, pozve Jacqueline Kennedyová (1929–1994) do rodinného sídla Kennedyů v Hyannis Portu v Massachusetts novináře Theodora H. Whitea (1915–1986). Držitel Pulitzerovy ceny je podle ní ten pravý, komu se může vypovídat z událostí posledních dní.