Nebyl to žádný prcek, ukazuje analýza ostatků Karla IV., ale také nevypadal tak, jak ho známe v současnosti z děl jeho dvorních malířů a sochařů. „To je bolest!“ naříká totiž několikrát po rytířských soubojích… Pokud ovšem není v bezvědomí. Několikrát při nich utrpí rány do obličeje, které ho poznamenají. Kromě toho jeho záda zkřiví dvě onemocnění.

Mistr Theodorik (před r. 1328–1381) je zabraný do své práce. Zrovna míchá barvy na další z obrazů, na nichž zachytí českého panovníka. Už před časem přišel z Porýní do Prahy, kde se mu podařilo dostat se až ke dvoru Karla IV. (1316–1378). Někdy maluje přímo ve městě, jindy na hradě Karlštejně. „Je to můj královský malíř a čeledín,“ říká o něm sám císař. Umělcových služeb si váží, což dokazuje i skutečnost, že odměnou za vyzdobení královské kaple právě na Karlštejně dne 28. dubna 1367 malířovy polnosti a dvůr v nedaleké Mořině osvobozuje od