„Proboha, císař je mrtev!“ vykřikne zděšeně sluha, když nahlédne za pootevřené dveře. Tiberius leží v posteli, oči má doširoka otevřené, jeho hruď se ani nepohne. Teprve po chvíli přiběhne Caligula a velitel pretoriánské gardy. Sluha je zpraží pohledem. Má snad v císařově smrti prsty některý z nich?
Poslední roky svého života stráví císař Tiberius (42 př. n. l.–37 n. l.) v ústraní na ostrově Capri. Už má dost všech těch lží a intrik, kterými je Řím protkán. „Všichni se proti mně spikli,“ opakuje stále dokola a nechává se sžírat obavami o svůj život. Párkrát sice opustí svou ostrovní „říši“ a cestuje do Říma, do města však už nikdy nevstoupí. Jako potulný zloděj obchází jeho zdi po odlehlých stezkách a celý rozechvělý strachem utíká zase zpět na Capri. Když se ukáže na pevnině, musí mu vojáci odstraňovat z cesty davy lidí, ozbrojených holemi. Jen z velké dálky vídají Římané tohoto…