Poklidný zářijový podvečer v Jizerských horách náhle přeruší ohlušující rána. Nad lesy se objeví prachový oblak a pak už se z horských svahů s děsivým řevem řítí přívalová vlna, která za sebou zanechá nepředstavitelné škody a vyžádá si desítky lidských životů.

Přívalové deště, rozvodněné řeky, záplavy, část Liberce pod vodou. Takový je výsledek extrémního počasí v červenci roku 1897. Škody v povodí Jizery a Nisy se téměř nedají vyčíslit, jen na české straně hranic si kalamita vyžádá 120 životů. Je jasné, že příště může být ještě hůř, a tak se začíná poprvé vážně projednávat možnost výstavby protipovodňových opatření. Přípravy trvají několik let, protože odborníci se nemohou shodnout, na kterých místech regionu zasáhnout, a také je třeba brát v úvahu finanční možnosti. Z původní představy dvou vzájemně propojených přehrad v povodí řeky Desné a podobného technického řešení na Blatném