Longinovo kopí je jedním z biblických artefaktů, provázejících poslední okamžiky Ježíše Krista. Legenda praví, že římský setník jménem Longinus (1. stol.) probodává Krista tímto kopím během jeho ukřižování. Tento akt má symbolický i mystický rozměr, ať už ve víře, že Kristus obětuje svůj život za hříchy lidstva, či v legendě o předmětu, jenž má léčivé nebo ochranné schopnosti. Kde ale tento předmět skončil?
Zajímavé je, že jméno Longinus znamená Kopiník a pravděpodobně se jedná o přezdívku. Podle apokryfního tzv. Nikodémova evangelia ze 6. století setník jménem Gaius Cassius pomalu ztrácí zrak. Když bodá Ježíše do boku, z těla ukřižovaného mu do nemocných očí stříkne krev a voda. Jeho oči se zázračně uzdravují. Každopádně Longinus se po událostech na Golgotě vzdává vojenské služby a stává se křesťanem. Do konce života pak žije jako mnich v Cesareji. I on nakonec umírá mučednickou smrtí…