Když se paní Květa konečně odhodlala na policii odvyprávět svůj příběh, přítomné vyšetřovatele obcházela hrůza. A to i přesto, že podobných případů stále přibývá. Uvědomili si totiž, jak je domácí násilí nebezpečné.
Všechny jsou si v něčem podobné, a přitom každý jiný. Liší se délkou, věkem pachatele i místem, kde jejich aktéři žijí. Jedno ale mají přece jen společné. Oběti mnohdy trvá dlouhé roky, než se odváží vypovídat.
Ztratila se v jeho očích
Dlouhé roky trápení se paní Květě vepsaly do tváře, takže měla mnohem více vrásek, než je u žen jejího věku obvyklé.
Každé její gesto navíc ukazovalo na velkou vnitřní nejistotu a úzkost. V padesáti letech toho měla za sebou tolik, že by to jiným vydalo hned na několik životů.
A přitom to kdysi byla sebevědomá dívka, která si mohla mezi nápadníky vybírat. Ona se ale zamilovala do Milana, který měl poněkud divokou minulost. Jenže jak už to tak…