Hledají v půdě, jeskyních, oceánech, v krvi komodských draků i v laboratořích pod mikroskopem. Berou si na pomoc chemickou syntézu, umělou inteligenci, CRISPR či celogenomové sekvenování. A navzdory všemu tomuto úsilí mikrobiologů antibiotická rezistenční krize stále trvá a světové zdravotnické organizace nepřestávají bít na poplach. Kde vývoj nových antibiotik vlastně vázne?
První člověk léčený penicilinem byl muž, který si obličej poškrábal o trn růže, infikovaný stafylokokem i streptokokem zároveň. Za posledních více než 100 let, kdy se lidstvo naučilo syntetizovat antibiotika, se prodloužila průměrná délka života člověka o 23 let. V polovině 20. století farmaceutické firmy chrlily jedno nové antibiotikum za druhým a zdálo se, že infekční choroby budou brzy škraloupem minulosti stejně jako lepra nebo mor.