Dvě děti po sobě zvědavě pokukují. Chlapci je devět roků, dívenka je snad o pět let starší. Společně stojí před oltářem, tak jak si to přáli jejich otcové. Že by se vzepřeli? To ani jednoho nenapadne…
„Nejjasnější kníže Václav IV., král český, byl povolán svým otcem, panem císařem, k císařskému dvoru do Norimberku, přitáhl do toho města s velikým množstvím svého vojska a při svém vjezdu dal podle obyčeje svých předků, někdejších českých knížat a králů, zapálit na dvou místech mohutný oheň, aby všichni věděli o příchodu českého krále,“ líčí dobový kronikář podzimní události roku 1370. Důvod, proč císař Karel IV. (1316–1378) pozval svého prvorozeného syna Václava IV. (1361–1419) do říšské metropole, je prostý. Je mu sice pouhých devět let, ale bude se ženit!