Stromy tiše šumí, ve větvích zpívají ptáci. Na pohled mírumilovný kousek lesa. Ovšem jen na ten první. V jámě vykopané mezi stromy totiž leží tisíce kostí a stovky lidských lebek.
Úcta k mrtvým je stará jako lidstvo samo. Vedle okázalých hrobek, skromných náhrobků či rozptylových luk existují i hromadné nebo také masové hroby. Plné těl, která neleží v mahagonových rakvích a nemají nad sebou mramorový náhrobek ani kříž. Jsou to jen jámy plné kostí nebo hnijících těl naskládaných na sebe v několika řadách, nebo dokonce jen tak naházených a zahrnutých hlínou. EPOCHA odkryje některé z nejznámějších, které vznikly v důsledku válečných konfliktů či vnitropolitických bojů.
Pokračování v čísle 13/2016