Při svitu svic horečně rokují nejvýznamnější čeští protestantští rebelové v malostranském paláci Smiřických. 22. května 1618 večer se domlouvají na postupu vůči českým místodržícím na Pražském hradě. Následující den musí dojít k ráznému činu, který dá všem najevo, že se Češi nikoho jen tak nezaleknou!

Jindřich Matyáš Thurn (1567–1640), Václav Budovec z Budova (1551–1621), Albrecht Jan Smiřický (1594–1618) nebo Oldřich Vchynský dávají hlavy dohromady. „Své nepřátele musíme vyhodit z okna,“ má už v té chvíli údajně jasno Thurn. Ostatní spiklenci souhlasně pokyvují hlavou. Až se zpožděním o svém plánu informují další spojence – hraběte Jáchyma Ondřeje Šlika (1569–1621) a Viléma z Lobkovic (1567–1626). „Zlí jazykové (stejně jako pozdější kritičtí historikové) měli za to, že to bylo z konspiračních důvodů: panovala totiž obava, aby oba aristokraté, kteří si libovali v krasořečnění, někde