Napoleon Bonaparte rázuje po místnosti sem a tam. „Další spiknutí, říkáte?“ otočí se zlostně na generála Savaryho, šéfa tajné policie. Ten jen nervózně pokývá hlavou. „Prý některý z Bourbonů. Co nevidět má dorazit do Paříže,“ řekne. Napoleon se rozběsní ještě víc. „No tak ho chyťte!“

Hned druhého dne vyrazí generál Anne Jean Marie René Savary (1774–1833) k pobřeží Normandie, aby se pokusil vypátrat čas i místo vylodění onoho tajemného útočníka. Předpokládá, že připluje z britských ostrovů, kde sídlí nejnesmiřitelnější francouzský nepřítel. Paříž navíc doslova obepne řetěz hlídek a Napoleon, tehdy první konzul, probírá osobně seznamy princů z krve Bourbonů, kteří by jako potenciální hrozba jeho režimu mohli přicházet v úvahu. Výslechy i zadržená korespondence ukazují, že nikdo takový se v zemi galského kohouta dosud nevylodil a vylodit se ani nemá, proto se pozornost všech postupem času