Jeho rozloha je větší, než jakou má dnešní Paříž. První Evropané, kteří před svatostánkem zůstanou stát v němém úžasu, nemohou uvěřit, že by za tak monumentální stavbou mohl stát barbarský národ z džungle. Svatyně si dodnes uchovává mnohá tajemství, která vydává jen velmi pomalu.
Pro západní svět objevuje tuto asijskou perlu francouzský přírodovědec a průzkumník Henri Mouhot (1826–1861). „Je velkolepější než cokoliv, co nám zanechalo Řecko nebo Řím,“ popisuje Angkor Vat ve svém cestopisu ve 2. polovině 19. století. Původně jede do nitra kambodžské džungle hledat vzácné druhy hmyzu a rostlin. Místo toho objeví uprostřed zeleně pozůstatky chrámů, které svou rozlohou a zdobností překonávají antické stavby Evropy. Dějiny monumentální svatyně se však začínají psát ve 12. století a než její půvab objeví Evropané, má za sebou pohnuté dějiny, vrchol slávy i období úpadku.